|
Chtěl bych napsat báseň, co na všechno odpověď dá, co osloví a zaujme, k zamyšlení přiměje. Chtěl bych napsat báseň, co přečtete si vícekrát, otisk ve vzdálených duších mít je lepší, než víno sám pít.
Chtěl bych napsat báseň, jež vybaví vám vzpomínky, první krůčky dítěte, radost matky, pyšný pohled taťky, první cesta do školy, první schůzka v diáři, první úspěchy a pády, za rohem šablony a řády.
Chtěl bych vědět, proč musí to tak být. Proč bílá labuť neobstojí mezi třpytivými pávy? Proč ženeme se za tím vším a chceme pořád něco měnit? Proč druhé neposloucháme a před cizími bojíme se mluvit? Proč krásní mohou vše a jiní nemají čím chleba solit?
Vzdělanou báseň chtěl jsem psát, místo toho musím se jen ptát. Emanuel Vejnar, 10.9.2010
|