Na úvod bych zmínil dva citáty: Štěstí je skutečné, jenom když je můžete s někým sdílet. To, čemu věnujeme energii, to roste.
Přestože vztahy jsou alfou a omegou našich životů, ve škole se o nich moc nedozvíme. Nezbývá nám, než se vydat metodou pokus/omyl a nebo se v této oblasti taky trochu vzdělat. Každý asi chceme mít spokojené partnerství a Citové pouto spolu s knihou Pět jazyků lásky vnímám jako nejzásadnější a nejpřínosnější tituly v této tématice.
V teorii attachmentu najdeme tři základní typy citového pouta: úzkostný, jistý a vyhýbavý. Lidí s jistým a bezpečným citovým poutem je cca 60%, zatímco úzkostný typ 15 - 20% a vyhýbavý 15 - 20%. S tím posledním se však setkáme na "trhu partnerství" v mnohem vyšší míře, protože vyhýbavý typ nevydrží příliš dlouho v partnerském vztahu.
Krátkým testem můžete zjistit typ vašeho citového pouta - strana 1, strana 2. Mně třeba vyšlo, že jsem jistý typ (13b) a úzkostný (6b). Dobrá zpráva je, že typ vašeho pouta jde změnit - k lepšímu, ale bohužel i k horšímu.
Dále následují citace, které pokládám za důležité:
Náš partner se stává naší bezpečnou základnou emocionální kotvou, z níž čerpáme sílu a povzbuzení na cestu životem; základnou, díky které můžeme ze sebe vydat to nejlepší a plně zrealizovat všechny naše možnosti. Partner nám pomáhá, abychom se stali tím nejlepším člověkem, jakým můžeme být, stejně tak jako my pomáháme jemu.
V dobrém vztahu přejímají oba dva partneři zodpovědnost za emoční spokojenost toho druhého.
Máme-li partnera, který umí naplnit naše vnitřní vztahové potřeby, a stane se tak naší bezpečnou základnou, snadněji si uchováme emoční a fyzické zdraví a budeme žít déle.
Příčina hádek nebo nespokojenosti ve vztahu může být v odlišné potřebě vzájemné blízkosti mezi vyhýbavým a úzkostným typem.
Nesoulad mezi lidmi s různými typy citového pouta může vést k velkým problémům navzdory tomu, jak moc se mají tito lidé rádi. Samotná láska nestačí k tomu, aby váš vztah fungoval.
Očekávejte vždy jen to nejlepší! Pro lidi s nejistým poutem bývá typické, že očekávají to nejhorší, a jejich očekávání se pak často i naplní. Je to tím, že očekávání nejhoršího spouští naše obranné chování, které pak vyvolává obranné chování i u našeho partnera.
Pokud máte úzkostný nebo jistý typ citového pouta, budete chtít své problémy řešit. Avšak vzhledem k tomu, že řešení konfliktu již samo o sobě partnery sbližuje, váš vyhýbavý partner se bude vyřešení sporu bránit.
Pět strategií jistého vztahového chování:
1) Mějte na mysli spokojenost vašeho partnera.
2) Soustřeďte se na problém, který máte před sebou.
3) Vyhněte se zevšeobecňování.
4) Zůstávejte ve "spojení" (fyzicky, emočně).
5) Vyhněte se protestnímu chování, o svých potřebách komunikujte efektivně.
Pět principů efektivní komunikace:
1) Buďte otevření ve sdělování svých pocitů.
2) Soustřeďte se na své potřeby (nikoliv nedostatky vašeho partnera).
3) Buďte zcela konkrétní.
4) Neobviňujte svého partnera.
5) Buďte asertivní a neomlouvejte se.
Kratší čas strávený s naším partnerem znamená snížení dávek hormonu lásky oxycotinu, což následně vede k tomu, že jsme méně příjemní a více náchylní ke sporům. Příště, až se rozhodnete vynechat ranní pomazlení, jen abyste dokončili rozdělanou práci, dobře to zvažte, možná vás to ochrání před konfliktem na několik dní dopředu.
Fyzický kontakt s partnerem snižuje úzkost, kterou přináší stresující situace. (Studie na základě elektrošoků, kdy pokusná skupina měla možnost držet se s partnerem za ruku, byla naměřena snížená aktivita v oblasti hypotalamu) Pokud máte mírně zvýšený tlak, spokojené manželství vám prospívá – přítomnost milovaného partnera váš krevní tlak snižuje.
Vyhýbavý typ si v partnerství nechává vždy "pootevřená vrátka", zachovává si určitý psychický odstup i únikovou cestu.
Hledat chyby na partnerovi, který se příliš přiblížil, je typické pro lidi s vyhýbavým attachmentem, je to způsob, jak si jej udržet od těla. Začnou je vnímat jako příliš závislé osoby s neúměrnými potřebami, zatímco své vlastní vztahové potřeby či strachy potlačují. Naproti tomu lidé s úzkostným typem citového pouta věří tomu, že chyba je na jejich straně.
Pokud jsou rodiče dítěte citliví a vnímaví k jeho potřebám, u dítěte se vyvine jistý typ citového pouta. Neznamená to však, že ho bude mít i v dospělosti. Partnerské vztahy mohou naše citové pouto změnit.
Lidé jsou společenské bytosti a proto je také samovazba považována za jeden z nejkrutějších trestů. A i když se kvůli ostatním občas musíme vzdát svého vlastního pohodlí a dělat věci jinak, než jsme původně chtěli, náš mozek se tím udržuje ve stálé kondici.