Les střežený fotopastmi


Nikdy předtím jsem se s fotopastmi nesetkal, takže jsem se náležitě oblékl, vyžehlil kravatu, přečesal kštici a s pocitem dokonalého vzhledu jsem se vydal vstříc k místu, jež slibovalo přítomnost těchto tajuplných zařízení. Nerad bych, aby mě fotopast zachytila neupraveného, proto ta zdlouhavá příprava.

Ještě jednou si pročítám cedulky nabádající k opatrnosti a překračuji pomyslnou hranici nových pravidel. Z obyčejného lesa se nyní stal nejistý prostor pochybující o mém dobrém úmyslu a proto bedlivě hlídaný výdobytkem poslední doby, fotopastmi! fotopast v lese

Mé pohledy ulpívají zejména na vzrostlých kmenech zamlklých stromů, kde by (jistě nelevná) past byla mimo dosah lidských rukou. Ticho postupně střídá marný štěkot psů z místního útulku a stejně tak mé pátrání nepřináší žádné výsledky.

Doznívající vzlykot psů najednou střídá jiný, příjemnější zvuk. Datel schovaný v koruně starého dubu horlivě klepe do větve a snad morseovkou podává zprávu o nevítaném hostovi. Pohledem se mi ho ale nedaří najít. Cesta strmě stoupá a já očima zvolna klesám k nižším partiím lesa, kde hledám, za hromádkou srovnaného dříví či naházeného klestí, nějakou stopu po neobvyklé lidské činnosti.

V dálce zahlédnu při zemi bílou skvrnu, příliš objemnou na zdejší poměry a příliš jednolitě bílou pro přirozenou součást lesa. V propletenci černých kmenů a uschlého křoví se mi na chvilku ztratí z dohledu, ale pak vyráží proti mně a nepřestává se zvětšovat. Na nerovné cestě svůj postup doplňuje trhanými pohyby do stran a pravidelným skřípáním opotřebovaných kol. fotopast v lese

Namodralý kužel světla nyní míří přímo na mě a jak se přibližuje, je čím dál tím oslnivější a nesnesitelnější. Stojím jako zhypnotizovaný a zdřevnatělé nohy mám snad přikované k zemi neviditelnými řetězy. Možná jsem právě vstoupil do fotopasti a už si pro mě přijíždí pořádková služba a nebo rovnou popravčí četa! Výslech, rozsudek, trest. A nebo jenom trest. Během chvilky.

V posledním okamžiku, kdy vůz projíždí kolem mě, se však stačím vyprostit ze svého uvěznění, jež je spíše psychického rázu a uskakuji z ozářené cesty ke dvěma osamoceným borovicím. Když v tom ji spatřím, fotopast!:) Viz obrázek;) PS: Jedná se o les u Lysé nad Labem.

Emanuel Vejnar, 20.2.2012
Další: Nekompromisní cikánka v bance | Nevěřím na horoskopy




Přejdi na Blog | Fotografie