Již delší dobu jsem se chtěl podívat, jak probíhá nedělní mše u katolíků. Do jejich kostela (v Lysé n.L.) to mám zhruba stejně daleko (50m) jako k nám do evangelického, kam zajdu asi 15x do roka. Velký rozdíl už je v samotných kostelích, ten katolický je obrovský a uvnitř hojně vyzdoben, místy až kýčovitě. Je tam velmi špatná akustika a ačkoliv hned vedle mě byl reproduktor, nerozuměl jsem asi 20% z toho, co říkali.
Na začátku vyšel farář ze zákristie zepředu kostela a tam na konci mše i odešel. Je to takové izolované, když si s lidmi ani nepodá při odchodu ruku. Po pár vteřinách už vstávají lidé z lavic, bleskurychle se křižují a něco krátce prozpěvují. Připadám si trochu cize. Farář začne celkem formálně mluvit o události z minulého dne (Šporkovy slavnosti) a zmíní i povodně a o čem bude dnešní lekce (ano, použil to slovo). Pak lidé zpívají píseň ze zpěvníku (téměř vždy ve stoje), přidá se i farář a takto si chvilku vesele notují.
Potom farář přečte něco z Bible, skoro vůbec mu není rozumět, až pak začne mávat knihou nad hlavou a jasně zahlásá "Slyšeli jsme slovo Boží" a lidé na to "Bohu díky". Pak jsou další pěvecké duely s farářem a poté krátké pětiminutové kázání (v evangelickém kostele bývá tak 15-20 minut a je to hlavní složka bohoslužeb). Zůstalo mi z něho v hlavě, že pokora je důvěra v Boha a jejím protikladem je pýcha.
Pak se najednou objevily tři čilé babičky s košíkama a začaly kmitat mezi lavicemi jako mladé sokolnice na sletu a vybírat peníze. Trochu mi sklapla čelist, jelikož jsem s sebou neměl ani korunu. Neviděl jsem, že by někdo do košíku nevhodil a přemýšlel jsem, co udělám.. Nakonec jsem jen zavrtěl hlavou a zamumlal něco, že "nemám" a prošlo to;)
Pak přišla další podpásovka. Farář dal pokyn, ať se pozdravíme se svými blízkými a lidé se začali vyklánět z lavic na všechny strany a podávat si s ostatními ruce. Pár přísedícím jsem tedy potřásl rukou a zahučel něco jako "dobrý den". Ale asi se zdraví jinak, protože jeden pán mi popřál "buď zdráv v Kristu".
Asi v polovině obřadu se stala zvláštní věc, lidé se najednou začali v lavicích vrtět až to hlasitě skřípalo. Myslel jsem, že vstávají, ale všichni zůstali sedět. To jsem nepochopil. Až pak doma nás napadlo, že se křižovali v sedě (to nebylo zezadu vidět) a náležitě se u toho zavrtěli:)
Po písni se lidé začali řadit do dvou front v uličce mezi lavicemi a bylo svaté přijímání (evangelíci mají večeři Páně párkrát do roka, katolíci přijímání každou neděli). Farář a ještě jeden farník podávali hostie přímo lidem do pusy. Ne každý se toho zúčastnil.
Lidé si sedli a během chvalozpěvu do sebe farář významně obrátil kalich s vínem. Pak nastal úkol pro jednoho ze dvou kluků (ministrantů), kteří po celou dobu mše stáli (nebo posedávali) vedle stolu Páně. Vzal Bibli a podpíral ji svou hlavou, aby farář mohl pohodlně číst.
Na konci ještě farář mluvil o povodních, kolik vybrali peněz (22 tisíc) a prokládal to souslovími "nedej Bože" a "Bože zaplať". Při odchodu si lidé ještě namočili prst ve svěcené vodě a pokřižovali se. Ten můj však zůstal suchý;)
PS: Narazil jsem na nějaký ministrantský řád a zaujalo mě toto: "Ministrant chodí do kostela čistý a upravený, nemá zablácené boty a nenosí do kostela tenisky" a "Ministrant mluví slušně a nerozčiluje se, je poslušný". Ministrantem se asi nikdy nestanu:)