Naučme se kritizovat


Když už něco kritizujeme:

1) Měli bychom jasně uvádět, zda to, co píšeme je náš subjektivní pocit a nebo jde o jakousi objektivní "pravdu". Dám příklad. Někdo mi třeba napíše: "Tvé fotky jsou bez nápadu!" To je značně subjektivní tvrzení, ovšem napsáno jako názor většiny, založený na nějaké všeobecné pravdě.

Mnohem lepší by bylo napsat: "Ty fotky se mi zdají bez nápadu." a nebo "Ve srovnání s tímhle autorem je to bez nápadu." V druhém případě jde sice zas o objektivní pravdu, ale je celkem pravděpodobné, že existuje fotograf s mnohem lepšími nápady než mám já a proto mě to tak nebolí a kritiku přijímám.

2) Měli bychom kritizovat podstatu, to co s kritizovanou věcí opravdu souvisí. Když mi někdo napíše: "Ty fotky jsou příšerné, jsi ještě mladý a hloupý!" Tak to vážně nijak nesouvisí s kvalitou mých fotek, ten člověk mě chtěl jen urazit a nezaslouží si jakoukoli reakci, jelikož na to on se obzvlášť těší. Prohlížím si občas galerie velmi mladých fotografů a žasnu nad tím, jak zajímavě jsou schopni vidět svět. Podstatné je, kolik času tomu věnují a kolik mají talentu. Znám také spousty lidí, kteří fotí "věky" a jejich fotky nestojí za nic.

3) Měli bychom vědět, že kritika nemusí být vždy jen negativní. Autora určitě potěší, když mu i něco, v té záplavě nedostatků, pochválíte. Nehledě na to, že takováto kritika bude působit o dost přesvědčivěji, nezaujatě a autor si ji spíš vezme k srdci (tedy, pokud vám o to vůbec šlo:).

4) Měli bychom zvážit, zda náš rozhled a vědomosti jsou k objektivnímu hodnocení dostatečné a pokud ano, máte nyní všechny předpoklady pro napsání té nejlepší kritiky pod sluncem;-)

PS: Kritika ke článku vítána:)

Emanuel Vejnar, 15.5.2008
Další úvahy: Co lidi zajímá? | Pokrytectví – opomíjený problém




Přejdi na Blog | Fotografie