Poetická procházka



Ovocným sadem zlehka vznáším se,

vůni stromoví zhluboka nasávám.

Trochu níže raději slétávám,

zralost plodů po hmatu poznávám,

měkké jsou a chutné..

 

Cestou k rozhledně si boty sundavám,

své nohy pošimrat si nechávám.

Divá krajina skví se přede mnou,

čapku raději si nandavám.

 

Vítr vane, stromy šustí, cvrčkové se předhání,

v potůčku pstruzi se mrskají a úplněk přichází.

Rozhlednu tma pohltila a mě hezky osvěžila:)

Emanuel Vejnar, 16.2.2011
Moje sbírka básní | Z pocitů vypsat se | Loďka bouří zmítaná




Přejdi na Blog | Fotografie