Psi mi vlastně vůbec nevadí, když s nimi nepřicházím do kontaktu:) S příchodem léta se však majitelé nejrůznějších dog, boxerů, ovčáků, buldoků a bulteriérů (vzhledově něco jako Fiat Multipla mezi auty;) rozhodnou vzít svůj poklad s sebou na koupaliště. A nějakým zvláštním způsobem vytuší mou náklonost k jejich chlupatému příteli a dají si deku hned vedle.
Dnes jsem měl štěstí na buldočka. Strašlivé zvuky mě přiměly otočit se, zda se mě nechystá sežrat nějaká vesmírná příšera. Pán si rozložil deku dva metry ode mě, asi abych se necítil tak sám. Navlékl Charliemu speciální plovací vestu a začal ho lákat do vody. Chrochtající, nemotorné monstrum se ale koupat nechtělo a páníčkovy prosby "pocem, pocem, poď" tak aspoň zpříjemňovaly ostatním pobyt u vody. Když se dvojice vrátila, uslintaný Charlie zamířil ke mě na deku. Neměl jsem zrovna náladu se mazlit a raději jsem se přesunul o bezpečnou vzdálenost dál. Páníček sundal vestu a buldoček se hezky vyklepal. Poté následovala hra s míčkem a Charlie byl zahrnut řadou jednotvárných ocenění a chval.
A podobný scénář se vždy opakuje. Pejskař na sebe strhne veškerou pozornost okolí, pejska ustavičně chválí a vzápětí okřikuje, když se zaběhne někam dál. Nevím, zda si tito lidé uvědomují, že ne každý je z jejich hlučných hrátek tak odvázaný jako oni sami.. Jinak proti psům nic nemám, když mě neomezují.