Jako bych svou básní mohl něco změnit.
Jako když růže odkvetou a zůstanou jen trny.
Jako bezbarvá skvrna, co rozlévá se dál.
Jako listí, když na spadlé větvi usychá,
z proudu mízy kousek smůly zůstal.
Jako nekonečný vítr, co víří v nás,
jenž hledá, dává a bere.
Zlomené srdce uzdraví jen čas.
Jako bych svou láskou mohl něco změnit.
Ve světě nečekaných nástrah,
padající kámen neporaní nás.